Podle původních ruských představ měla pravděpodobně agrese na Ukrajině trvat jen několik dní. Místo toho Rusové útočí na Ukrajince již 11. měsíc. Rusové teď válku popisují jako střet se Západem. Nejinak tomu bylo i před rozhovorem Putina s čínským prezidentem Si Ťin–pchingem. V době, kdy na Ukrajinu dopadají desítky ruských raket, promluvil Putin o obhajobě demokracie a svobody. A prezident Si slíbil prohloubit spolupráci s Ruskem. V době, kdy Ukrajinu podporuje Itálie, Velká Británie a další země.

Válka na Ukrajině trvá již 11 měsíců. Těsně před zimními olympijskými hrami v Číně uzavřeli čínský prezident Si Ťin–pching a ruský prezident Vladimir Putin smlouvu o partnerství bez omezení. Pár týdnů na to Putin rozpoutal válku proti Ukrajině a ta stále trvá.

Putin dal najevo, že partnerství mezi Ruskem a Čínou je v době „bezprecedentního tlaku a provokací ze strany Západu“ důležitější, než kdykoli předtím. Anglicky mluvící čtenáře na slova ruského prezidenta upozornila americká zpravodajská stanice CNN.

V úvodním projevu, který odvysílala ruská státní televize, Putin také uvedl, že vztahy mezi Ruskou federací a Čínou jsou „nejlepší v historii“ a mohou „odolat všem zkouškám“, a pozval čínského prezidenta a šéfa Komunistické strany Číny do Moskvy na jaro 2023.

„Máme stejné názory na příčiny, průběh a logiku probíhající transformace globální geopolitické krajiny,“ uvedl Putin. „Tváří v tvář bezprecedentnímu tlaku a provokacím ze strany Západu hájíme své principiální postoje a hájíme nejen své vlastní zájmy, ale i zájmy všech, kteří se zasazují o skutečně demokratický systém a právo zemí svobodně rozhodovat o svém osudu,“ nechal se slyšet ruský prezident.

Oznámil také, že Rusko je odhodláno prohloubit jak obchodní výměnu s Čínou, tak spolupráci ve vojensko–průmyslové oblasti.

Více než 130 zemí při hlasování v OSN ruskou agresi proti Ukrajině odsoudilo, ale Čína byla mezi zeměmi, které se zdržely hlasování. Komunistické vedení země se kvůli válce proti Rusku ostře nevymezuje. Jen v obecné rovině zdůrazňuje, že je třeba hledat cestu k míru. Ze strany Číny také zaznělo, že spoluzodpovědnost na tomto konfliktu nesou Spojené státy a NATO.

Čínský prezident Si Ťin–pching prohlásil, že Peking je připraven zvýšit politickou spolupráci s Moskvou, jak vyplývá z překladu jejich rozhovoru v ruských státních médiích.

„Na pozadí složité mezinárodní situace je Čína připravena zvýšit politickou spolupráci s Ruskem“ a „být globálními partnery“, řekl Si podle zprávy ruských státních médií.

„Čína touží po tom, aby (válka) skončila,“ řekl Yun Sun, ředitel čínského programu ve washingtonském think tanku Stimson Center.

„Si se bude snažit Putinovi zdůraznit význam míru. Vzhledem k tomu, že Rusko začíná být netrpělivé z nedostatečného pokroku na bojišti, dozrává v očích Číny vhodná doba pro mírové rozhovory,“ dodal.

, že prezident Spojených států Joe Biden podepsal zákon o výdajích ve výši 1,66 bilionu dolarů, který zahrnuje mimořádnou podporu Ukrajině a spojencům USA.

Italská premiérka Giorgia Meloniová po rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prohlásila, že neexistují žádné zvláštní známky toho, že by Rusko chtělo na Ukrajině mír a vyzvala k pokračující mezinárodní podpoře Kyjeva.

Z Velké Británie přišla informace, že království poskytlo Ukrajině více než 1000 detektorů kovů a 100 sad na deaktivaci bomb, aby pomohlo vyčistit minová pole, což je poslední případ vojenské podpory země v konfliktu s Ruskem.